HISTORIE SPOLKU

Vznik

K obnovení ochotnické činnosti došlo koncem šedesátých let. U zrodu nově vznikajícího souboru stáli Vlasta Burgrová a Jaroslav Vondruška. Na podzim roku 1968 se začalo se zkoušením parafráze známé české pohádky Šípková Růženka od Jana Švestky. V té době byl také vybrán název souboru. Z několika návrhů zvítězil VOJAN – po herci Eduardu Vojanovi, velké osobnosti českého divadla. Patřil k hlavním protagonistům Národního divadla na konci 19. a začátku 20. století. Jeho intelektuální nadhled a mimořádná schopnost pronikat do psychologie postav ho přivedla k objevné interpretaci velkých rolí. První historický zápis z ustavující schůze je ze dne 20. února 1969. Divadelní soubor VOJAN Libice n. C. byl také založen jako místní odbor Středočeského sdružení amatérského divadla (SSAD). Zakládajícími členy byli Jaroslav Vondruška, Irena Potočková, Jiří Bašta, Slavomír Řezníček, Vlasta Burgrová, Drahomíra Řezníčková, Marie Potočková, Karel Bašta, Václav Kozlík, Zdeňka Klicperová, Miloslava Černá, Jaroslav Vondráček, Helena Wagnerová, Ludmila Kučerová, Tomáš Kubíček, Vlastimil Bartl, Václav Dvořák, Ladislav Beneš. Prvním předsedou souboru byl zvolen Jaroslav Vondruška, tajemnicí Irena Potočková a pokladníkem Jiří Bašta. Samostatnost DS Vojan byla ukončena 31. 12. 1973. Tehdy ministerstvo kultury vydalo nařízení, že každý spolek musí mít zřizovatele. Došlo tedy ke změně statutu souboru a od 1. ledna 1974 se stal součástí Osvětové besedy Libice n. C. Pod tuto organizaci byl převeden i veškerý majetek souboru, včetně pokladní hotovosti, která tehdy činila 199,80 Kč. V roce 1978 vystřídal dlouholetého vedoucího souboru Jaroslava Vondrušku Milan Čejka. Jeho funkční období bylo až do konce roku 1981. Nástupcem se stal František Dvořák. Kruh se uzavřel v roce 1985, kdy se do čela souboru opět vrátil Jaroslav Vondruška a zůstal nepřetržitě dodnes. Změna zřizovatele nastala 1. března 1982, neboť došlo ke zrušení Osvětové besedy. DS Vojan se dostal pod hlavičku Střediskového kulturního zařízení při MNV Libice n. C. Zásadní změnou v historii souboru byla valná hromada konaná 12. prosince 1995. Na ní se rozhodlo o založení samostatného divadelního spolku. Od 15. prosince 1995 je DS Vojan zaregistrován na Ministerstvu vnitra České republiky jako občanské sdružení. Zároveň byla uzavřena smlouva s obcí o využívání prostorů v kulturním domě. Novodobé dějiny samostatného divadelního spolku VOJAN zapisuje kronikář Milan Čejka. Bohužel do této doby kronika vedena nebyla.

Prkna, která znamenají svět

První kroky na „prknech, která znamenají svět“ byly učiněny v bývalém hostinci „U Faltýsků“. Jeho prostory byly v té době využívány pro nejrůznější obecní kulturní aktivity. Pro zkoušení a provozování divadelních představení nebyly příliš pohostinné. Chybělo jakékoli zázemí a zima se zaháněla malými kamínky na jevišti. Když se hrálo, topilo se v sále stáložárnými litinovými kamny. Ve vstupním sálku se musela vybudovat provizorní herecká šatna a na jeviště bylo nutné chodit přes dvůr a někdy i přelézat hromadu uhlí. Snahou členů souboru bylo získat svou klubovnu. Po dohodě s vedením obce se v létě 1969 začalo s úpravou prostoru bývalého pivního sklepa ve zmíněném hostinci. Brzy se však skončilo, protože na veřejnost pronikly zprávy o chystané rekonstrukci této budovy. Za sedm roků se zprávy staly skutečností. Začalo se s demolicí hostince „U Faltýsků“, poté s archeologickým výzkumem pod vedením PhDr. J. Justové. V roce 1976 dostal Vojan od obce k dočasnému užívání malý domek po hrobníkovi u kostela sv. Vojtěcha. Domek byl v dosti zanedbaném stavu, takže se prováděly zednické, elektrikářské a malířské práce. Podle dochovaných záznamů zde členové souboru odpracovali téměř 700 brigádnických hodin. „Hrobárna“ – tak jsme si naši klubovnu nazvali – byla útočištěm souboru až do roku 1981. Nacvičili jsme tady čtyři divadelní hry. Hráli jsme v blízkém i vzdáleném okolí. Přitom jsme pomáhali budovat nový kulturní dům a těšili se na svou domovskou scénu. Původní projekt jeviště nevyhovoval, proto byl architektem Zdeňkem Pavlem vypracován ideový návrh. Bratři Jaroslav a Václav Vondruškovi nakreslili technologické a stavební výkresy. Po všech úpravách má hrací prostor rozměry 12×8 metrů a výšku 8 metrů. Je zde instalováno 16 tahů. Mezi další přednosti lze zařadit i poměrně slušné technické vybavení. Nedostatkem sálu je ale nepříliš dobrá akustika. V pozdějších letech se podařilo v suterénních prostorách pod jevištěm vybudovat klubové zázemí souboru. První hrou, kterou DS Vojan uvedl v novém kulturním domě 12. 4. 1981, byla hra G. B. Shawa „Pygmalion“. Nazkoušena však byla ještě v „Hrobárně“. Za dobu trvání souboru jsme hostovali na téměř stovce jevištích v Čechách a na Moravě, na osmi v Chorvatsku pro naše krajany a v roce 2000 na mezinárodní divadelní přehlídce (trienále) frankofonní oblasti v Belgii.

Vojan a přehlídky

Otevřením nového kulturního domu v roce 1981 se stává Libice n. C. útočištěm nejen okresní přehlídce her pro děti, ale i deseti ročníkům krajské přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů, resp. její poloviny. Druhá část zůstala ve Žlebech, později v Žebráku. Hrající soubory krajské přehlídky vítal DS Vojan slovy kněžny Libuše a písmáka Vaváka a písní, kterou složili, zahráli a zazpívali členové naší country skupiny. Od roku 1987, vždy druhý a třetí zářijový víkend, jsme hostiteli národního festivalu FEMAD, tedy Festivalu mladého amatérského divadla. Přestěhoval se k nám z Poděbrad. Důvodem bylo zahájení rekonstrukce divadla „Na kovárně“. Po roce 1989 je tento festival zaměřen na repertoár her pro děti a mládež. V roce 2000 byl v Libici n. C. poslední ročník a FEMAD se vrátil po 14 ročnících zpět do Poděbrad. Ztratil také své původní zaměření a stal se první částí národní přehlídky činoherního a hudebního divadla FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč. Od roku 2002 pořádáme v druhé polovině září nebo začátkem října nesoutěžní přehlídku „Divadelní babí léto“. Divákům nabízíme pohádky i představení pro dospělé. V rámci přehlídky vyhlašujeme pro děti výtvarnou soutěž na téma „Co se mi nejvíce líbibo na představeních DBL“. Vždy začátkem prosince je pro děti připravena pohádka a po ní probíhá vyhlášení a odměnění nejlepších prací. Všechny přehlídky mají pro členy našeho spolku obrovský význam – vzdělávací a společenský.

Mimodivadelní aktivity

V roce 1974 a v letech pozdějších využili mnozí členové možnosti zúčastňovat se ochotnických plesů na pražském Žofíně. Sjížděli se tam ochotníci z celých Čech a bývala to příjemná setkání. Mnohem později – od roku 1996 – začal také VOJAN pořádat, vždy v listopadu, ochotnické bály. Měly svůj ráz – divadelní, kloboukový, motýlový. Koncem srpna 1985 se podařilo uspořádat zajímavou sportovní aktivitu – sjíždění řeky Cidliny z Choťovic do Libice n. C. Velkou radost měly hlavně děti. Tato souborová rodinná akce se podařila ještě zopakovat. Nečekaný ohlas měl v červnu 1995 turistický pochod „Okolo Libice“ po stopách slavníkovských předků. Sešlo se téměř 70 lidí z Libice n. C. a okolí a všem byl předán účastenský list. Členové DS Vojan se umějí nejen bavit, ale i pracovat. Mimo již zmíněné práce na „Hrobárně“ a výstavbě nového kulturního domu, jsme se zúčastnili v roce 1983 brigády, která byla vyhlášena pro ochotnické soubory v souvislosti s rekonstrukcí Národního divadla v Praze. Prostředí divadelní klubovny stále zlepšujeme. V poslední době došlo k vybudování kuchyňky, odvětrání celého prostoru, atd.